Plitvická jezera
Chorvatsko - Plitvická jezera
Plitvická jezera
Jezerní soustavu obklopují zalesněné kopce masivu Velika Kapela a Plješevice. Soustava se dělí na dvě části: na dolní se 4 jezery (Milanovac, Gavanovac, Kaludjerovac, Novakovića Brod) a horní se 12 jezery (Prošćansko jezero, Ciginovac, Okrugljak, Batinovac, Vir, Veliki Jovinovac, Mali Jovinovac, Galovac, Milino jezero, Gradinsko jezero, Veliki Burget, Kozjak).
 Plitvická jezera, Veliki slap |
Leží ve vápencové proláklině, která vznikla pravděpodobně před osmi tisíci lety a neustále se mění narůstáním travertinových hrází na terasách (mimo jiné v závislosti na klimatu), erozí travertinových bloků a z dalších důvodů. Ke vzniku teras-bariér připívají především unikátní bakterie žijící v mechu a trávě na terasách (bariéry narůstají za rok asi o 3 cm). Dolní jezera vznikla zřícením stropů podzemních jeskyň a jejich naplněním vodou.
Říčka Plitvice, která dala jezerní soustavě jméno. nespojuje žádná jezera, ale spadá vysokým vodopádem zboku do kaňonu pod nejníže položeným jezírkem Novakovića Brod. Jezerní soustava tedy nevznikla v jejím řečišti, nýbrž na blízkých řekách Bijela Rijeka a Crna Rijeka. Teprve po vzájemném splynutí se jejich vody spojují s říčkou Plitvicí. Výsledná řeka se nazývá Korana.
Nejvýše je položeno Prošćansko jezero - 639 m n. m. (je druhé největší v soustavě, 68 ha), hladina nejnižšího Novakovića Brodu je ve výši 503 m n. m. Největší jezero Kozjak (81,5 ha) je i nejhlubší (46 m).
Jezera jsou propojena vodopády, z nichž nejkrásnější jsou Sastavci, vysoké 49 m. Nejvyšší vodopád je ten, jímž říčka Plitvice padá z výšky 76 metrů do kaňonu.
Vody jezer mají různou barvu, od smaragdově zelené po sytě modrou. V dolní části soustavy je 20 krasových jeskyň. V zimě jezera zamrzají, v létě má voda teplotu do 24 °C.
O zdejším lesním porostu se má mezi odborníky za to, že patří k nejzachovalejším svého druhu v Evropě. Vzácná je i zdejší květena. V rámci parku jsou přísně chráněné a nepřístupné lokality endemitů (např. louka s 42 druhy orchidejí a jiná se 16 druhy lilií aj.), rovněž nepřístupné jsou pralesní rezervace. V lesích žijí jak velké šelmy (medvědi, vlci, rysi) - údajně jich tu žije nejvíc ze všech chorvatských lokalit), tak i hojnost vysoké a černé zvěře. Jezera jsou bohatá rybami a raky, ale lov je zakázán.
V současné době není celý park zpřístupněn. Důvodem uzavření některých částí je ochrana a konzervace ekosystému. Je možné si prohlédnout jezera, kolem nichž jsou vybudovány chodníky a jsou zahrnuty do prohlídkových tras. Prohlídka a pohyb po vytyčených trasách jsou bezpečné.
Jezerní soustava nebyla válkou na začátku 90. let poškozena (pouze hotely), naopak přírodě velmi prospěl pětiletý klid a regenerace v době války a těsně po ní.
Do Záhřebu je do Plitvických jezer 130 km, ze Splitu 230 km, z Dubrovníku 446 km, z Rijeky 180 km.
 Plitvická jezera, Galovački buk |
Více informací lze najít na stránkách NP Plitvice (www.np-plitvicka-jezera.hr), kde jsou k dispozici i interaktivní mapky.
